Paměť, obrázky a drožďová pomazánka: Jak funguje náš mozek
Máte někdy pocit, že připomínáte dětem to samé dokola a oni se zase tváří, že to slyší poprvé?
„Miláčku, máš si vyčistit ty zuby…“ „Už jsi si připravil batůžek?“ „Zase máš ty boty obráceně.“
A dítě si mezitím recituje text z reklamy, kterou slyšelo jednou, před týdnem. Chápu. A ne – není to vzdor, ani lenost, ani není opožděné. Takhle prostě funguje mozek.
Když už jsme u toho: kolikrát jste šla do krámu pro uchošťoury, pastu na zuby a toaleťák a odešla s řasenkou, pracím práškem a odličovacíma tamponkama? Ale to, pro co jste šla, jste prostě úplně zapomněla?
Zato když se řekne drožďová pomazánka, vzpomenete si přesně na to jak „voněla“, i na to, co jste měla na sobě v den, kdy vás to ve školce nutili sníst. Je to tam navždy – takové tetování na neuronové síti. Vítejte ve fascinujícím světě lidské paměti.
Mozek není šuplík, ale džungle plná stezek
Když se vaše dítě naučí něco nového, v jeho mozku vznikají spojení – synapse. Čím častěji danou informaci používá, tím pevnější tato spojení jsou. Představte si, že chodíte pořád po stejné louce: brzy tam vyšlapete cestu. Ale když se po ní nikdo nevrací, tráva zase zaroste.
Mozek miluje opakování, ale taky pozornost, emoce, a hlavně – zrakové podněty.
Proč slova mizí a obrázky zůstávají
- Když něco vidíme, vybavíme si to až 6× lépe než když to slyšíme.
- Po 3 dnech si pamatujeme jen 10 % toho, co jsme slyšeli, ale až 65 % toho, co jsme viděli spolu se zvukem.
- Tento jev má jméno: efekt obrazové nadřazenosti.
Mozek je jednoduše vizuální stroj. I výzkum, kde degustátoři nedokázali rozpoznat bílé víno obarvené na červeno, protože „viděli“ červené – a jejich mozek ho tak i vnímal, dokazuje, že zrak přehluší i chuť.
Druhy paměti a proč děti potřebují vidět, co mají dělat
Paměť není jen o „pamatování si“. Je to proces. A máme různě zaměřené paměťové systémy:
- Senzorická – záchytný bod pro vjemy. Trvá zlomky sekund.
- Pracovní – dočasný „mentální zápisník“ (zvládá 5–9 informací najednou – u dětí ještě méně).
- Dlouhodobá – tam se chceme dostat. Trvalé uložení.
K tomu, aby se informace dostala z jednoho systému do druhého, potřebujeme:
- smyslový vjem (ideálně vizuální),
- pozornost,
- opakování,
- a bonusově i emoci.
A to je přesně to, co obrázky umí.
Jak fantazie podpoří paměť
Představte si: dítě má magnetky s obrázky – zoubky, oblečení, snídaně, aktovka…
Spolu s maminkou si vymyslí pohádku o medvídkovi, co jde poprvé do školky. Jak se má připravit? Co si asi sbalí sebou? Co si obleče? Je nervózní? Těší se?
Dítě se s tím ztotožní, prožívá to, směje se, cvaká k sobě magnetky s obrázky a skládá z nich svůj příběh. A zapamatuje si ho (možná až do stáří bude vzpomínat, jak probíhal jeho nástup do školky). Magnetka s batůžkem už není jen obrázek. Je to výzva. Signál. Zafixovaný úkol.
Když obrázek vede dítě k samostatnosti
Právě proto nejsou naše kalendáře a magnetky jen hezké. Jsou chytré. Využívají sílu obrazů, barev a jednoduchých asociací, které dítěti říkají: „Tohle udělej, tohle tě čeká.“
Nejde o drezuru. Nejde o připomínání na každém kroku. Jde o vizuální kotvy v každodenním chaosu, které dávají dětem možnost rozhodovat se samostatně. A mamince dávají možnost si dát ranní kafe, aniž by opakovala „ještě si učeš ty vlásky“ po dvanácté.
Proč to funguje? Protože mozek miluje emoce, barvy a humor
Dítě si nepamatuje, že je kroužek ve čtvrtek. Ale pamatuje si, že je to den, kdy má na magnetce medvídka hokejistu. Protože je modrá. Medvídek je roztomilý, směje se. A váš budoucí Jágr taky.
Paměť se váže na příběhy, emoce, opakované zážitky – a humor.
To nejsou kouzla. To je neuroplasticita v praxi.
Tichý hrdina: Spánek
Víc než polovina „ukládání“ informací probíhá ve spánku. Mozek si v noci třídí, co přes den zažil, a ukládá to do dlouhodobé paměti.
Pokud je dítě nevyspalé, zapomíná. Je podrážděné. A nová informace (třeba že si má vzít bačkory) zůstane ztracena ve víru neuronů. I to je součást rovnice.
Závěr: Jistota začíná u plánu, který je vidět
Možná si vaše dítě ještě nepamatuje všechno hned, ale každý obrázek mu pomáhá udělat další krok směrem k samostatnosti. Uvidíte, jak se vám doma změní dynamika, když nebude vše ležet jen na vás.
Vizuální pomůcky nejsou kouzla. Jsou to malé nástroje, které dokáží velké změny.
Prozkoumejte širokou nabídku vizuálních plánovací pomůcek pro děti i rodiče ZDE.