Vedle prádelního koše se jako mávnutím proutku vypařilo dítě, ale za to tam po něm zbyla halda oblečení. U stolu jedlo místo jednoho dítěte pět a dalších deset evidentně stolovalo na zemi. Vy tančíte mezi kostičkami lega, tepláky máte polepené modelínou a z hledání ponožek si můžete doma dělat bojovku. Celý den něco sbíráte, podáváte, uklízíte, schováváte a utíráte. Když si pak dítko chvíli hraje samo nebo si dá šlofíka, sedáte si na gauč s přitroublým výrazem, dopíjíte studenou kávu, kterou jste si uvařili k snídani a v tom přichází domu otec a ptá se, co že jste celý den dělala.
I přesto, že se celý den nezastavíte, vypadá to někdy doma jako by vám bytem projel bagr, a když byste neměla doma uvařeno, tak máte pocit, že jste vlastně nic nedělala. A co si budeme vykládat, není to vůbec povzbudivý pocit, je to až únavné. Jenomže často si za to můžeme samy. Máme svoje děti mnohdy pořád za nesamostatné bytosti a to i když už chodí do školky. Pořád máme potřebu jim se vším pomáhat, a přitom už by klidně mohly pomáhat ony nám. Zvládnou toho totiž spoustu, a navíc je to pro ně i skvělá zábava, když je správně naladíme. Takže to skýtá samé výhody ;-). Děti se zabaví a naučí se nové věci. Vy si trošku odpočinete, a navíc už pomaličku, ale jistě začínáte nějaké povinnosti delegovat. A to je rozhodně žádoucí!
A co by tedy mohli zvládat děti, co už chodí do školky?
Bez problému zvládnou odnést odpadky do koše. Pokud třídíte odpad, můžete to navíc spojit s tréninkem barev. Umí si uklidit hračky. Pokud ovšem není opravdu enormní čurbes. To je pro ně potom matoucí a neví odkud začít. V tomto případě pak můžete uklízet společně. Jeden z vás může posbírat červené kostky a druhý modré. A takto postupně uklidit všechny hračky. Děti nemají rády pokyn „ukliď si hračky“. Kdo by taky měl. Ale pokud jim to podáte jako hru, třeba aby zaparkovali auta do garáže, kterou jste jim připravili v téhle poličce, nebo aby ti koníci docválali do téhle stáje, bude to pro ně mnohem snazší. Stejně tak zvládnou uklidit knížky do police. Tady můžete například trénovat „větší – menší“, a nebo hrát hru, „najdi knížku o Dášeňce, kde je…“
Školkáčci se zvládnou svléct a obléct a někteří si dokonce umí své svršky příkladně složit alá Marie Kondo :-D. Co však zvládne určitě každý, tak to je odnést špinavé prádlo do prádelního koše. Je to nejsnazší forma uklízení oblečení. Mnohdy takovým způsobem uklízím oblečení i já... A tady se nabízí další zábavná (pro děti) domácí povinnost - napěchovat to pěkně do pračky. Ideální je ovšem prvně potrénovat barvy a co vznikne, když se smíchá červené a bílé prádlo. Bacha, holčičky by to mohlo náramně bavit testovat :-) A tatínek by asi neocenil outfit ala růžové prasátko Pepina.
Pokud máte doma maličkého sourozence, moc rády vám plenku a ubrousky přinesou, pokud je o to požádáte. Děti do 6 let navíc bez problému zvládnou ustlat postel, zalít květiny, připravit stůl k obědu, uklidit ze stolu. Moc rády vám pomohou speciálním kráječem krájet zeleninu a ovoce, o mytí nádobí ani nemluvím. Voda je pro děti přímo fascinující. V kuchyni je lepší na dítě dohlížet, pokud tedy celá rodina nejíte z plastových talířků. Velkou srandou může být párování ponožek a pokud používáte látkové kapesníky, mohou skládat vyžehlené látkové kapesníky, utěrky nebo ručníky. Někteří si budou umět namazat chleba, pokud k tomu připravíme vhodné náčiní, a připravit si tak svačinku. Můžete jim doplnit zásoby v jejich dětských kuchyňkách a nechat jejich svačinky na nich. Určitě si dokáží oloupat mandarinku nebo banán, nebo otevřít kapsičku s přesnídávkou. Nebojte se po nich chtít, ať si po sobě uklidí, když něco rozsypou nebo vylijí. Děti se učí nápodobou a určitě přesně vědí, jak se co dělá. Jen jim často nedáme šanci, nebo je nepobídneme k akci.
Děti touží po tom nám pomáhat a dělat to samé, co děláme my.
Co by měly zvládat malí školáčci?
Chodí vaši raraši už do školy? Tak to si můžete dát nohy skoro nahoru, protože pokud je k tomu povedete, zvládnou do takové 3. třídy už opravdu téměř vše. Zametat, vyndat nádobí z myčky, poskládat nádobí do myčky, vyluxovat, umýt umyvadlo a vanu nebo vyleštit zrcadlo. Pokud máte technické typy, zkuste s nimi třeba i vyměnit žárovku. Chtějí vám udělat radost a uvařit vám snídani? Ukažte jim, jak se dělají míchaná vajíčka. Společně můžete upéct třeba ovesné sušenky nebo chleba. V pohodě zvládnou oškrábat brambory nebo mrkev.
Je až neuvěřitelné, jaké věci děti dokáží, pokud se jim dá důvěra a příležitost.
Samozřejmě některé věci potrvají mnohem déle, než byste potřebovali, nebo u některých naděláte ještě mnohem větší nepořádek, ale s tím se musí počítat. Pokud děti chceme rozvíjet a chceme, aby nám pomáhali až budou starší, nesmíme je omezovat jako maličké. Pokud je odradíme slovy typu, „nedělej to, to nezvládneš“ nebo „prosím tě jdi pryč, já si to radši udělám sama“, může se stát, že už nám s tím příště nebudou chtít pomoci. A to nechcete. Rozhodně je lepší děti zapojovat co nejvíce. Do úklidu, do vaření, do pečení. Ať si samy vybírají oblečení, co si chtějí vzít na sebe, nebo ať si spolu s Vámi připraví svačinku.
Bude je to bavit a vy budete koukat, co všechno dovedou i bez vaší pomoci.