Ach, ta hektická rána. Nedobrovolná hra na honěnou s dcerou byla můj denní chléb. A co teprve, když mám teď holky dvě. Nakonec jsem ale vyhrála, aniž by si dcery všimly. Vyzkoušeli jste už všechno, ale vaše rána stále připomínají spíš noční můru? Přečtěte si moji osobní zkušenost, jak vypravit děti do školy/školky a dostat pod kontrolu každodenní závod s časem při vstávání, oblékání a čištění zubů.
Nejdřív fungovaly různé hry, skutečně ale pomohlo až svěřit zodpovědnost dětem
Po klasické ranní neefektivní honičce, kdy jsme se přetahovaly mezi dceřiným „ne“ a mým „dělej“, mi chvilku fungovala strategie „kdo dřív“. Kdo si dřív obleče ponožky, kdo doběhne první do koupelny, kdo bude dřív před domem. „Super! Konečně jsem našla dlouhodobě funkční model, kdy stačí potlačit svoji vlastní soutěživost a spokojené jsou obě strany,“ říkala jsem si.
Jak ale správně tipujete – selhalo to.
Jakmile druhá dcera dorostla do věku, kdy se stala součástí této senzační hry, můj bravurní výpravní model dostal na frak. Vždycky jedno z dětí prohrálo a… veselá soutěživá rána byla ta tam.
Kolikrát jsem sedla do auta a brečela zoufalstvím. Nad tím, jak jsem neschopná, že mi zase bouchly nervy, že jsem vypustila pár vět, u kterých doufám, že si je holky nezapamatují. V hlavě mi běžely otázky: Jak naučit děti „poslouchat“? Fakt to dělám tak špatně? Jak na ně?
Začala jsem to řešit.
Potřebovala jsem přijít s něčím, kde nebude hrát roli nějaká vnější pseudo motivace. A tehdy přišla myšlenka na můj plánovací kalendář. Pracovala jsem na něm rok od první myšlenky přes realizaci až po testování na holkách a fakt nás zachránil. Holky převzaly zodpovědnost do svých rukou, já se uklidnila a tím se mnohonásobně zlepšil i náš vztah.
Vytunila jsem naše rána pomocí malých, ale efektivních změn
1) Příprava na ráno začíná před spaním
Díky kalendářům jsme si začaly mnohem víc povídat. Holky si plánují každodenní rituály, probíráme je společně a mluvíme o tom, co je čeká. Přirozeně se tak vzájemně víc otevřeme. Opravdu pomohlo, že samy ovlivňují svůj vlastní život. Díky jasné struktuře má dítě pocit důvěry, bezpečí a jistoty. Když ví, co může čekat, snadněji si poradí i s povinnostmi.
A co dělat před spaním dál?
Připravte společně oblečení (a k tomu klidně i to svoje), ať se ráno vyhnete ranním spěchům a dohadům. Já už to nechávám na holkách, to je to převzetí zodpovědnosti a možnost se samostatně rozhodovat :-), i když pak někdy trpím, když vidím ty modely, co si vyberou – někdy zkrátka přežiju kombinaci květinových legín, trička na atletiku, třpytivých sandálů a kabelky Hello Kitty.
Ujistěte se, že děti splnily všechny úkoly do školky nebo školy a zkontrolujte, jestli mají v batohu vše potřebné.
Pokud to jde, připravte předem i svačinu nebo alespoň její část – díky tomu pak možná stihnete i svoje ranní kafe. Já vím, možná si teď říkáte: „Veroniko, to už je zase nějak moc organizace, ne?“ Chápu. Sama nejsem matka roku, snažím se ale dělat si věci jednodušší. Když nestíhám, mrknu aspoň večer do ledničky a promyslím, co budeme ráno chystat.
Tip:
Při výběru svačiny zkuste dát dětem dvě možnosti. Díky tomu získají pocit, že jsou součástí rozhodovacího procesu.
Večer také řešíme plán na další dny, holek se ptám:
- Na co se nejvíc těšíš a proč?
- Máš z něčeho obavy?
Jakmile probereme jejich radosti a strachy, utřídí si myšlenky, jsou klidnější a mnohem snadněji usnou.
2) Vstávám před dětmi a dodržujeme pravidelný režim
Vnímáte ten rozdíl? Plánování, pravidelné rituály a komunikace stojí prostě za vším.
Klidnější ráno začíná tím, že vstanu dřív než děti. Obleču se, prolítnu koupelnou, a až pak budím je, ideálně ještě o 10 minut dřív, než by to reálně stačilo. Roztáhnu rolety, pustím holkám do pokoje sluníčko. (Mimochodem, věděli jste, že světlo po ránu fakt perfektně nastartuje hlavu? To jsem si nevymyslela, píšou o tom i odborníci). Tenhle náskok vám ušetří spoustu nervů. Vaše pohoda se pak přenáší i na děti a díky tomu jsou klidnější.
Pak ještě pustím pozitivní písničky, které nás nastartují, poňuchňáme se a holky si jdou čistit zuby a oblékat se.
Snažte se, aby každé vaše ráno s dětmi vypadalo podobně: ustlat postel, obléknout se, vyčistit zuby, posnídat… v tomhle nám hodně pomáhá právě kalendář a magnetky (holky si je po každém úkonu posunou, aby bylo vidět, že mají splněno). Malé děti se většinou ještě neorientují v čase, když si ale touto formou vizualizují, co je čeká, zkonkretizují si abstraktní pojmy typu „je čas vyrazit“ a opět pocítí, že se rozhodují samy za sebe. Už jen obyčejné ustlání postele vytváří zdravé návyky po celý den = dítě zvládlo hned první věc z rána a snadněji se pak vrhne i na náročnější povinnosti a úkoly.
Ten ideální postup určitě máte v hlavě. Opakujte ho. Každý den. Postupně se promění v pravidelný režim, který dítě začne dodržovat podvědomě. Režim pomáhá dětem, aby se cítily v bezpečí a byly méně ve stresu.
Klinický psycholog Jerry Bubrick z The Child Mind Institute zmiňuje i pravidelný spánkový režim, aby do sebe všechno hezky zapadlo. A řeknu to takhle – snažíme se. I o víkendech. U babiček to jde samozřejmě lehce do kopru a o prázdninách jsem benevolentnější i já, když ale režim dodržujeme, holky jsou po ránu dobře naladěné a pak nevznikají zbytečné kolize.
3) Mobil zahodíme a nezapínáme televizi
Téma, které jsem nakousla už v článku, proč jsou důležité společné večeře. Když se děti plně věnují snídani, poděkuje jim nejen jejich trávení, ale i vy sama. Pohádky nechte na víkendová rána, kdy si trochu loudání zasloužíme (a užíváme) my všichni.
4) Dodržujeme režim, ale ne za každou cenu
„To si teď, Veroniko, nějak protiřečíš, ne?“ Ale vůbec. Jsme přece jen lidi. I přesto, že nám rutina ulehčuje život, někdy zkrátka není ta správná konstelace nebo nálada. Oblíbené tričko je ještě v pračce, zapomněla jsem koupit jahodový jogurt na svačinu nebo děti prostě protestují u snídaně – zjistila jsem, že nemá cenu je nutit a hlavní je v takových chvílích zachovat klid.
A tak to je. Svoje děti znáte nejlíp a víte, kdy v zájmu dobrého rozpoložení popustit uzdu tam, kde si zaslouží povolit.
Tím se dostávám zase na začátek mých řádků – projevte důvěru, dovolte dětem, aby převzaly zodpovědnost (když se jednou nenasnídají, hlady neumřou) a vyzkoušejte moje tipy na pohodové ráno s dětmi. Jsem si jistá, že to vaše neposedná rána přinejmenším umírní. Protože ráno udává tón celému dni a vy ho chcete mít přece pohodový.
Veronika,
máma vašich plánovacích kalendářů
