Debordelizace dětského pokoje: 12 tipů, jak na to bez stresu
Jestli je ve vaší domácnosti místnost, kterou byste nejraději zamkli a zahodili klíč, bude to pravděpodobně dětský pokoj. Tedy, pokud nejste Master of Montessori a vaše děti jsou prostě děti, takže bytosti se zvláštní schopností pohybovat se v absolutním bordelu, aniž by je to vyvádělo z míry. Říkáte si, jak debordelizovat dětský pokoj? Mám pro vás 12 tipů, které zlepší život vám i vašim dětem.
Dát pokojíčku řád a zredukovat počet hraček je důležité nejen pro váš nervový systém, ale hlavně pro děti samotné. Budete se divit, ale co se týče hraček – méně je více.
Na tom se shodli i vědci z Univerzity Toledo v Ohiu. Z výsledků jejich studie The influence of the number of toys in the environment on toddler’s play (Vliv množství hraček v prostředí dítěte na jeho hraní), vyplynulo, že méně hraček vede dítě ke zdravějšímu způsobu hraní po delší dobu, k větší koncentraci, podporuje ho v kreativitě a větší představivosti.
Zdá se to nemožné, ale opravdu to můžete změnit dřív, než se dítě odstěhuje z domu. Stačí, když si osvojíte těchto 12 jednoduchých pravidel, které v plném rozsahu podepisuju i já:
1. Zahrňte do procesu majitele pokojíčku
Je naprosto klíčové, abyste začali s organizací pokoje společně. Nestačí, že děti budou v místnosti a vy se pustíte do šúrování sama. Ač to zní jako domácí povinnost, ve skutečnosti to bude super zábava. Představte si to z pohledu vašeho dítěte: trávíte s ním aktivně čas v jeho prostoru, zajímáte se o jeho hračky, diskutujete s ním jako parťák, zajímá vás jeho názor.
Pokud dáte dítěti příležitost mít důležité slovo při organizaci jeho pokoje, bude cítit větší zodpovědnost k tomu udržet pokoj uklizený i nadále. A hlavně, bude vědět, kam jaká hračka a další věci opravdu patří.
2. Nechte se nejprve dětským pokojem provést
Místo toho, abyste se hned ptala, co by šlo dát pryč, nechte se od dítěte provést a ukázat si, co zajímavého v pokoji má a jakým tónem o tom mluví. Poznáte podle toho, co pro něj má stále hodnotu a k čemu už takový vztah nemá. Pokud se o nějaké věci zmíní jako o „oblíbené hračce“, nazývejte ji tak i vy. Dítě bude vědět, že jste na jeho straně a souzníte s jeho pocity.
Mít jeho plnou důvěru je důležité zejména tehdy, kdy rokujete nad nějakou hračkou nebo kusem oblečení, které chcete vyřadit. Už totiž budete bezpečně vědět, zda na tom kousku opravdu bazírovat, nebo se ho v klidu můžete vzdát.
3. Určete věcem „domečky“
Děti mají přirozenou schopnost zosobňovat si věci. Takže klidně řekněte něco ve smyslu:
- „Chceš, aby tahle mašinka tady s tebou bydlela?“
- „Kde mašince uděláme domeček?“
Místo „ukliď ty vláčky“ můžete říct – „dejme vláčky už spinkat do domečku“, čímž naladíte pozitivní tón v podstatě stejnému sdělení.
4. Dovolte dětem dát pryč věci, které už samy nechtějí
Možná máte ještě před očima tu cenovku na panence, kterou jste kupovala loni k Vánocům. A mrzí vás, že si ji dcera tolik neoblíbila. To se stává. Teď je potřeba zpracovat vlastní zklamání a najít jí nový domov. Třeba u nějaké holčičky v dětském domově, která nemá tolik hraček a panenka by jí udělala radost.
Vaše dcera se tak nebude cítit vinna, že si s panenkou nehraje, ale bude vědět, že dělá dobrý skutek a z panenky bude mít jiná holčička velkou radost.
5. Začněte od podlahy – doslova
Zejména u malých rošťáků začněte třídit věci od země – tam, kde děti tráví nejvíc času. Ideální je, aby na všechny „domečky“ dosáhly a tak pro ně bylo snadné dávat hračky „spinkat“ na svá místa. Věděli jste, že to jeden z hlavních principů Montessori?
Můj tip: Já zavedla systém „prvně všechno na hromadu“ a dělám to tak i při třídění svých „bordel šuplíků“ nebo šatních skříní. Vysypu postupně všechny hračky ke třídění doprostřed pokoje. Pak si k nim společně sedneme a vezmeme každá jednu hračku do ruky (dcery i já) a debatujeme, zda půjde na hromádku:
- NECHAT,
- VYHODIT
- nebo DAROVAT.
Výhoda je, že když jsou hračky takhle po kupě, holky vidí to obrovské množství a nejprve vyselektují ty, které jsou pro ně opravdu nepostradatelné. Někdy je to jak rozbalovat dárky od Ježíška. To překvapení, co vlastně všechno mají. ????
6. Vyhoďte nekompromisně všechny rozbité nebo nekompletní hračky
K tomu není co dodat, buďte striktní a zbavte se polovičatých puzzlí, barbín s jednou nohou a autíček bez kolečka. Nespravili jste to do teď, tak už si to nenalhávejte a šup s tím do koše.
7. Využijte boxy
Úložné boxy jako domečky pro hračky jsou ideální na organizaci, protože připraví děti na to, co je čeká ve školce a pak ve škole. Každá věc má mít své místo. Proto využijte téhle vychytávky a pořiďte jim do pokojíčku skříňku na boxíky. Vytvoříte perfektní prostor pro hračky podle jejich zaměření. Lego už se nepromíchá s vláčkodráhou a udržet pokoj uklizený bude mnohem snazší.
Hračky „ubytujte“ do boxů a označte je samolepkou zobrazující příslušnou kategorii. Ať už jde o kostky, hudební nástroje, modelínu nebo autíčka. Děti, které ještě neumí číst, se dobře orientují podle obrázků.
Se spoustou hraček si děti nehrají, protože na ně zkrátka zapomněly. Samolepky s označením jim pomohou se ve svých věcech lépe orientovat. Je to nejsnazší způsob, jak dát věcem řád.
8. Přidejte dekorativní prvky, které definují prostor v prostoru
Máte v pokojíčku stolek se židličkami? Umístěte pod něj malý kobereček. Vizuálně to pokoj zútulní a děti na toto místo nebudou pohazovat hračky. Definujete tak prostor, který má jasné určení.
9. Střídejte hračky, které jsou k dispozici
Když necháte dětem část hraček schovanou, budou si s těmi „aktuálně k dispozici“ mnohem častěji hrát. Zkrátka – dejte polovinu hraček do krabic za skříň a každé 3 měsíce je vyměňte za ty v pokojíčku. Bude to pokaždé oživení, jakoby děti měly úplně nové hračky.
10. Zaveďte pravidlo „kup jednu, zbav se dvou“
Pokaždé, když jdete kolem hračkářství, se vaše dítko dožaduje nové hračky?
Pokud chcete dítě potěšit, ale nechcete se doma topit v haldách hraček, které možná nebudou zas takové terno už druhý den po nákupu, zaveďte toto pravidlo:
Nechte dítě samo zvolit, které dvě hračky chce darovat dál výměnou za novou hračku.
Nejen, že zredukujete množství zbytečných věcí, ale také učíte děti koordinovat své impulzivní nákupní touhy (což je schopnost, kterou velmi ocení i do budoucna).
Při výběru nových hraček také myslete na to, že čím méně specifické využití hračka má, tím více, s větší představivostí a déle si s ní dítě vydrží hrát. Pokud má jen jeden účel, nerozvíjí tolik dětské fantazie.
U nás doma do téhle kategorie patří drahé dřevěné příslušenství ke kuchyňce. Takový mixér nebo dřevěný kávovar byly naprosto vyhozené peníze. Naopak stavební kostky (ať už lego nebo magnetické) se mohou proměnit v celé město, ve kterém se každý den dějou nové situace.
11. Počítejte do 10
Hraní je zábava! Proto, když je na konci dne v pokoji nepořádek (a to prostě je), udělejte z úklidu pokojíčku hru. Nechte děti počítat od 10 k 1, aby postupně posbíraly 10 hraček, které potřebují spinkat v domečku. Nebude to pro ně stres, ale součást hraní, a upevní si tak tento zvyk jako večerní rutinu.
12. Jděte příkladem
Opakuju to pořád a pořád je to pravda. Děti se nejvíc učí nápodobou a tak klaďte důraz na své vlastní návyky. Ony vidí i co my už nevnímáme. Třeba kam hodíte kabelku po příchodu domů nebo zda dáte opravdu hrnek od kafe hned do myčky. Buďte organizovaná, vaše děti to zkrátka napodobí.
A pokud chcete organizaci opravdu dotáhnout k dokonalosti, podívejte se na moje kalendáře a plánovače pro děti ve škole, školkové děti ale i celou rodinu.
Vaše Veronika
